Do vánoc nám vedení školy zadalo ještě další dvě soutěže. Tou první bylo napsat básničku na téma zimní spánek s několika slovy, co se tam musí objevit. Zabralo nám to několik dnů přemýšlení, avšak nakonec jsme ze sebe vypotili dlouhou básničku. Popravdě, jsem na sebe docela hrdý, protože se mi podařilo všechna ta povinná slova nacpat do jednoho rýmu! No a s prosincem přišla další soutěž, tentokrát byla mnohem více na zapojení logiky. Vedení si totiž na nás vymyslelo šifry s hodinama, jakmile to vyhlásili, hned jsem to běžel omrknout, zapsat a pak se sejít se svou skupinkou. Někdy se asi vyplácí mít ve skupince havrany, protože jsme to vyřešili hned během prvního večera, což znamená, že dostaneme plný počet bodů. Momentálně se pohybujeme tak nějak mezi druhým a třetím místem, protože dvě skupinky se přetahují o to první. 

S blížícími se vánocemi jsem si řekl, že budu milý a jako poděkování pořídím Cornelii menší dárek. Poslední dobou jsem si totiž díky ní a naší skupince užil několik fajn večerů a tak jsem jí chtěl udělat radost - začínám ji mít totiž asi rád… tak nějak si na její společnost zvykám a přijde mi, že mě vůbec nesoudí za mé koktání a tak. Uvařil jsem jí tedy v klubu horkou čokoládu, přibalil k tomu ještě hrneček a několik sladkostí a poté se vydal na cestu. K mé smůle nebyla nikde na koleji a tak jsem podstrčil jiné holce papírek s otázkou, kde má pokoj. Byla sice překvapená, ale nakonec mi poradila a já se tak vydal k jejím dveřím…. Jednu věc ale vážně nechápu, mami. Proč jsou holky tak komplikované a já jim nedokážu rozumět? Když jsem totiž předával Corn dárek, za zády se mi objevila Viann s Laurií a téměř okamžitě mě označily za jejího kluka? Co to vlastně znamená?? Nechápu to, ale ta situace mi nebyla vůbec příjemná a tak jsem se vytratil co nejrychleji - když mi to konečně mé zdřevěnělé nohy dovolily - do společenské místnosti. Dal jsem si kakao, přiložil do krbu a po několika minutách ten nepříjemný pocit odezněl a dokonce jsem s Viann prohodil i pár slov. Ani jsem se nenadál a byly tu vánoce. Doufám, že se nezlobíš, že jsem tento rok zůstal na hradě a nejel s váma k babičce, chtěl jsem si užít tu atmosféru a kupu sněhu. Dárků jsem dostal docela dost, kromě toho od vás, který byl úžasný! Jsem dostal od Corn nějakou zelenou kytku v liščím květináči - budu se muset zeptat Pheo jestli nemá konvičku, abych ji mohl zalévat -, od Jaye skvělou propisku ve tvaru draka, od strejdy Gianniho nový lektvarologický kufřík a nakonec od dvou anonymů úžasnou havraspárskou bundu a džínovou brašnu s obrázkem pastelníčka. Jen mě teda mrzí, že mi můj secret Santa neposlal přání a ani se nepodepsal, takže teď nemám vůbec šanci zjistit, kdo to byl. Co se týče kolejního dárku, dostali jsme horkou čokoládu a k tomu hrníčky, pak taky oblečení na sport a něco jako spacák na spaní… pak jsem dostal ještě jeden dárek, brambůrky a divné papuče s podobiznou obličeje s hřívou vlasů. Trochu mě to nutí přemýšlet, jestli jsem nějak Isaacovi neublížil, že mi poslal zrovna tohle, ale nevadí… přinejhorším si s tím chvíli bude hrát Kyo, než je rozcupuje na kousky a já budu nucen je vyhodit do koše. Ještě jsem ti zapomněl napsat, že včera bylo slavnostní vyhlášení v klubu lektvarů. Umístnil jsem se druhý, takže mám kompletní novou stříbrnou sadu. Zlatý kotlík jsem sice nevyhrál, ale… stejně by bylo divné, kdyby to vyhrál prvák, no ne? 

 

PS: Dneska se mnou kocour spí v posteli a je fakt obrovský!  Když se protáhne, tak je skoro poloviční, co já. Jo a... fotku ve svetru u havraspárského krbu vám pošlu, ať máte, co do alba!