Jak jsem ti slíbil při loučení, když jsme s mamkou odjízděli do Bradavic, tak ti píšu hned ráno po mém zařazení. Musím uznat, že to byl opravdu náročný den, ale spíš kvůli čekání, protože mě zařadili až při večeři, ale shrnu ti to pěkně popořadě. Na hrad jsme dorazili v době oběda a tak jsem rovnou zaplul do síně a vyhledal Pheo. Hezky jsem se nadlábnul a u toho vyzjistil novinky letošního roku. Představ si mami, že letos není kolejní pohár, ale nějaké týmové spolukolejní bojování, takže si máš vytvořit skupinku o dvou až čtyřech lidech a sbírat body. Jako hlavní výhra je prý koště nebo co...to jsem moc neposlouchal, protože mě to nějak moc nezaujalo, joo kdyby dávali zvíře, tak to poslouchám celou dobu! Každopádně jsem teda ve skupince s Pheo a pak ještě nějakou holkou z její koleje El? Nebo tak nějak? Ale Pheo jsem řekl rovnou, že s ní mluvit nebudu… jinak další novinkou hradu je přestavěný lektvarový klub, který vypadá fakt skvěle a ještě jedna drobnost - u učebny draků je teď malý dráček, co chrlí oheň! Takže mám asi další oblíbené místo, kam se zašít. Po tom, co jsme tohle všechno prozkoumali, jsme chtěli zaskočit ještě za tetou Viv na kakao, ale bohužel nebyla v kabinetě, tak jsme to vzali zpět do Velké síně a v tom se rozezněl rozhlas o tom, že se bude zařazovat. Dostal jsem se na řadu jako první a poslední zároveň, takže se na mě upíralo docela dost očí - hlavně těch nebelvírských, havraspárským jsem byl fuk. Profesor mi nasadil na hlavu klobouk, který mi zapadl až po špičku nosu a tím to všechno začalo! Prý jsem statečný, ale hloupý taky nejsem. Upřímně nevím, co je pravdy na té statečnosti, ale dobře. No a pak mi položil fakt zákeřnou otázku! Prý kdybych si měl vybrat jeden obor magie, kterou bych se mohl naučit, jestli by to byla transfigurace nebo přemisťování bez zranění. Tak jsem se ho zeptal, jestli tou transfigurací myslí zvěromagii a na to se mi dostalo odpovědi, že to myslí víc obecně, mhm… tak jsem začal přemýšlet. Kdybych se totiž přemístil tak, že bych se zranil, mamka Alice by mě přeci dala dokupy, takže by to bylo fajn umět se přemisťovat bez zranění, ale ta druhá varianta zněla taky zajímavě. Takže jsem mu nakonec po dlouhém uvažování na hlas sdělil, že bych si vybral transfiguraci, protože je to něco nového, co ještě neznám a bylo by určitě zajímavé se to naučit a klobouk po dlouhé době pronesl. “No co s tebou…”  Tak jsem mu řekl “Hlavně ne zpáteční jízdenku domů, prosím”  nacož se už po několikáté ten večer uchechtnul a nakonec vykřikl “Havraspár”. Takže jste měli všichni od mala pravdu… Na pokoji jsem s Gabem s kterým jsem se seznámil těsně před odjezdem a ještě s dalšími dvoumi kluky. Kolejce se budu asi vyhýbat, protože ze včerejší zkušenosti tam sedí na každém gauči aspoň jedna holka, což pro mě není dobré, ale díky bohu… máme za prefekta i kluka, takže výhra! Jo a vybral jsem si postel tak, abych viděl na kousek lesa i jezera… těším se na tvou odpověď o novinkách na tvé škole!